CURU JAPAN DOG

Mezinárodní výstava psů - 29. 03. 2008

třída šampionů:

V1, CACL, CACIB, BOB

Meilleur male - Nejlepší pes

CRUFT´S KVALIFIKACE 2009

ŠAMPION LUCEMBURSKA

rozhodčí: Paolo Fontana, I

počet tos celkem: 8 jedinců, prezentováni 4 jedinci - 2 psi, 2 feny 

posudek: posuzovalo se anglickým způsobem, tzn. bez posudků, pouze se stanovením pořadí jedinců         

___________________________________________________ 

Výstava v Lucemburku byla mým splněným snem. Zvláště lákavé jsou podmínky, jež vedou k získání prestižního šampionátu LUXEMBOURG CHAMPION, skvostný sbor zahraničních rozhodčí, krásné a hodnotné ceny každému dle ocenění a kvalitní, neobvyklá konkurence. O účasti jsem začala přemýšlet již v roce 2007 a jakmile byl Curymu přiznán první šampionát, rozhodla jsem se, že na jaře 2008 zkusíme štěstí.

Pokud je pes vystaven na lucemburské mezinárodní výstavě ve třídě šampionů a získá čekatelství CACL, je mu bez dalších podmínek přiznán titul šampion Lucemburska. V ostatních třídách je třeba získat dvě čekatelství, přičemž kynologická organizace UCHL pořádá ročně pouze dvě výstavy CACIB, a to na jaře a na podzim. K získání junioršampionátu je třeba získat jedno čekatelství ve třídě mladých. Lucemburská výstava psů je událost, a proto není překvapením ani reklama v televizi!

Už koncem ledna jsem zařídila ubytování a začala jsem se těšit, že si víkend s Gabkou Pavlíčkovou užijeme tak, jak jsme si předsevzaly. Začátkem března jsme v první uzávěrce přihlásily do třídy šampionů tosy Curu Japan Dog, Aguara Birengo a brazilskou filu Baccara Birengo.  Vstupní list přišel obratem, Gabce po urgenci mailem a tak jsme doufaly, že to není nějaké znamení. Milým překvapením bylo upozornění pořadatelů na změnu letního času, i když se nás tak úplně netýkala, neboť plemena II.sk FCI byla posuzována v sobotu. Naopak skutečnost, že se psem nesmí vystavovatel opustit výstaviště do 17 hodin, mi přišla příliš omezující, avšak o to větší účast předvedených psů se dala čekat v jednotlivých skupinách a soutěžích v závěrečném defilé.    

Na cestu /Brno - Praha - Plzeň - Norimberk - Saarbrucken - Kaiserslautern - Trier - Luxembourg/ dlouhou 950 km /po dálnici, bez poplatků/ jsme vyrazily v pátek 28. 3. a pohodlnou cestou s přestávkami na občerstvení a venčení jsme ji zvládly za 10 hodin. Hotel jsme našly s pomocí navigace snadno v moderní čtvrti Luxemburku - Kirchberk. Sousedí s letištěm a golfovým hřištěm a k naší radosti skýtal i dostatek volné zeleně k venčení. Ubytování proběhlo svižně díky rezervaci přes booking.com a potěšující byla i rozumná cena se snídaní i se psem na pokoji /66 Eur pro dvě osoby na noc + 12 Eur snídaně formou vynikajícího kontinentálního bufetu + 8 Eur pes na pokoji/.

Obstaraly jsme pejsky, navečeřely jsme se a unavené jsme ulehly něco před 22 hodinou. Hotel byl plný zahraničních vystavovatelů a tak byl sem tam slyšet štěkot malých psů - odhadem jezevčíků :o), ale i přesto jsme usnuly poměrně rychle. Po báječné snídani a nezbytném venčení jsme v 8 hodin vyrazily směr výstaviště na přejímku, neboť jsme z webu uchl.lu měly informace o obsazení jednotlivých kruhů a jelikož obě naše plemena měla jít k posouzení mezi prvními, nechtěly jsme riskovat pozdní příchod nebo frontu u přejímky. Nad to jsem z internetu zjistila, že se posuzuje anglickým způsobem - bez posudků, pouze se stanovením pořadí prvních čtyř jedinců, takže mi bylo jasné, že posuzování bude svižné. Cesta na výstaviště nám trvala pouhých 5 minut jízdy /parkovné v areálu Luxexpo za 3 Eur je levnější než u nás/, přejímka proběhla bez zbytečných průtahů, neboť se kontrolovalo pouze platné očkování a tak nalistování správné stránky v očkovacím průkazu vše ještě více urychlilo. U vchodu jsme ihned obdržely katalog a v pokladně jsme po zaplacení dostaly čísla. Více než milým překvapením bylo nenavýšení poplatku, jak bylo původně z propozic avizováno!

Do příjemně vytápěné haly ke kruhům 10 a 15 jsme se tak dostali v klidu a pohodě krátce po půl deváté. Kruhy byly veliké tak akorát, kompletně opatřeny kobercem, a v bezprostřední blízkosti byly umístěny klece pro psy. Gabčiny holky jsou na klece zvyklé a tak bez mrknutí oka přijaly místo, kde budou mít svůj klid a nebudou rušeny. Zato Curýška jsem lákala, jak jsem mohla - v představě, že si budu moci v klidu bez mého ocásku projít po výstavě všechny stánky :o) - bohužel se přesvědčit nedal a vítězně nakonec zůstal na pelíšku za kruhem :o) Z katalogu jsme rychle zjistily konkurenci /8 jedinců plemene tosa - Česko, Francie, Holandsko/a také skutečnost, že delegovaní rozhodčí zůstali zachováni, ne jako u nás, kde se se změnou musíme potýkat snad každou výstavu. U fil, pro které byl delegován španělský rozhodčí Joaquim Bernal Herrera, zůstala Gabka s Baccarou osamocena, neboť tosy měly jiný kruh a italského rozhodčího Paola Fontanu, a tam jsem zůstala s Curym a Aguarou zase sama já. Rozhodčí pro naše plemena jsme neznaly a tak se dalo očekávat ledacos.

Zvláštností lucemburského výstavního řádu je skutečnost, že k posouzení nastupuje nejprve třída šampionů, dále otevřená, mezitřída, mladí, dorost a baby. Rozhodčímu se tak nejprve představí nejkvalitnější jedinci a on pak dle svého uvážení nasadí laťku posuzování v dalších třídách. Zdá se to logické.

Gabka to sama zvládla na výbornou, když v silné a kvalitní konkurenci získala její Baccara CACL, CACIB a BOB, a splnila tak podmínky šampionátu Lucemburska a kvalifikace na Cruft´s! A Gabka se tak stihla rychle a radostně přesunout za námi ke kruhu tos.

Rozhodčí Paolo Fontana byl velice příjemný a šarmantní postarší pán a tak nevzbuzoval u vystavovatelů ani příliš nervozity. Konkurence vypadala dobře a tak mi bylo jasné, že bez boje to dnes rozhodně nebude. Curu nastupoval k posouzení jako první ve svém plemeni, v kruhu podal standardně vynikající výkon a titul CACL tak získal, přes bedlivé posuzování rozhodčího, s přehledem. V konkurenci vítězného psa z francouzského chovu, který byl předveden ve třídě otevřené, pak získal i titul CACIB, byť dával najevo, že se mu soupeř vůbec nelíbí. Na šampionát dosáhla i Aguara, a k titulu CACL přidala pak i rezervní CACIB za fenou z francouzského chovu z třídy otevřené, kterou následně Curu předčil v boji o titul vítěze plemene, neboť se předvedl bezchybně nejen v pohybu, ale i ve statice. Jen několik málo vteřin rozhodování stačilo a široký úsměv, zdvižená ruka a potlesk rozhodčího naším směrem dával tušit, že tento den je Curu opravdu nejlepší. Kdo má výstavní duši, nemusím líčit, co jsem prožívala. Štěstí, radost a hrdost. V tu chvíli jsem byla opravdu šťastná, neboť se mi splnil tajný sen - získat napoprvé šampionát Lucemburska - a k němu jsme přidali nejen oba nejvyšší tituly, ale i další kvalifikaci na Cruft´s 2009. Velice mile překvapena jsem byla i reakcemi majitelů „poražených" pejsků. Rozhodnutí rozhodčího respektovali a gratulaci vítězi brali jako naprosto samozřejmost, ba slušnost a tak jsem toto pozorné, milé a tak snadné gesto s radostí opětovala. Mnozí by si mohli připomenout, že na výsledku - lepším či horším - život nestojí, neboť sláva i neúspěch rychle pomíjí a výstav se se svými psy účastníme především proto, že nás to baví!

Thank you so much judge Paolo Fontana from Italy for CACL, CACIB, BOB, LUXEMBOURG CHAMPION Curu Japan Dog!! 

CACIB male + BOB          CURU JAPAN DOG

RES. CACIB male              VAUBAN DU CENTER MOLOSS WOLF

CACIB female                   AKÉMI - KIMIKO DU CENTER M. W.

RES. CACIB female         AGUARA BIRENGO

Curu a Aguara se tak stali historicky prvními jedinci svého plemene - v majetku českých majitelů - jež na titul šampion Lucemburska dosáhli!

Finálové soutěže se odehrávaly ve velkém, slavnostně a vkusně vyzdobeném kruhu, atmosféru dokreslovala i hudba. II. sk FCI byla silně obsazena spoustou nádherných psů pod profesionálním vedením a marně byste hledali handlera, který by nebyl patřičně slavnostně oblečen. Rozhodčí, kteří byli delegováni pro posouzení BIG byli též známi dopředu a k žádné změně nedošlo. V našem případě jsem byla velice zvědavá na holandského rozhodčího Petera van Moonforta, který je delegován pro plemeno tosa na letošní Evropskou výstavu v Budapešti. Ten den posuzoval velice přísně Landseery a Novofundlanďany  - psy. V přípravném kruhu o BIG II.sk si prohlédl všechny psy a nutno dodat, že to měl v takovém množství krásných a úspěšných jedinců (německá doga, novofundlanďan, bernardýn obou variant, bulmastif, sharpei, bordeauxská doga aj.) nelehké rozhodování. U Curyho se několikrát zastavil, pečlivě si ho prohlédl zepředu i zezadu, o to větší radost jsem měla, když Curu nepokazil nástup do finálového kruhu. Rozhodčí bedlivě sledoval pohyb psů už při nástupu do kruhu, a než jsme vyběhli (za Gabkou a Baccarou), pobídla jsem ho a v tu chvíli jsem věděla, že Curu nic nepokazí a předvede se nejlíp, jak jen umí. Radostně předvedl vydatný a pravidelný klus a oba jsme si užívali potlesk českých diváků, jež se okolo nás a především našich psů v průběhu odpoledne sešli. Moc děkujeme všem!! Na užší výběr nedosáhl žádný z účastnících se molossů, úspěch čekal jen několik málo psů pod vedením profihandlerů a první tři místa obsadili známí - novofunlanďan, německá doga a bernardýn! Jen snad ještě perlička - mnoho diváků vznášelo úsměvný dotaz, zda se ten který pes jmenuje BOB - pozastavovali se takto nad kartičkou vítěze plemene :o)   

Šampionát  lze vyřídit na místě za 20 Eur s kopií PP a kopií šampionátu, čehož jsme využily - certifikát obdržíme poštou.  O zápis do PP lze požádat v průběhu posuzování vedoucí kruhu. Za nejvyšší dosažené tituly našich psů jsme si domů odvezly krásné poháry.

Nechtěly jsme absolvovat dlouhou cestu v noci po celém dni na výstavišti a tak se nocleh ze soboty na neděli následně ukázal jako dobrý nápad. Zbylo nám dost času na nakoupení pozorností pro naše nejbližší a večer jsme si na náš úspěch připily vynikajícím vínem. Odpočinek nám při změně času prospěl a zpáteční cestu jsme po volných dálnicích zvládly za 9 hodin.

Strávily jsme tak další příjemný a úspěšný víkend daleko od domova, a dopřály jsme si dostatek radosti, pohody a nezapomenutelných zážitků. Víkend v Lucemburku prostě neměl chybu!

Za vybrané fotografie patří velký dík Gabce Pavlíčkové a Michaele Tocháčkové!