Chov plemene v Evropě a současnost
vloženo: 14. července 2007kategorie: o plemeni TOSA »chov a současnost
Chov tos v Evropě začal pan Stoklasa žijící ve Švédsku, jehož manželka byla původem Japonka. Získat kvalitní jedince bylo však velmi těžké. Přísná veterinární opatření, která v 80. letech panovala ve Švédsku, nedovolila plemenu se dále rozvinout, a proto se ze Švédska plemeno nedostalo dále do Evropy.
V našich rodokmenech můžeme objevit i pár psů z Německa - psa Taro a fenu Hanako.
Postupně v Itálii a Holandsku vznikají chovatelske stanice, odtud byly v roce 1993 importováni první jedinci do České republiky, na Slovensko již o rok dříve. Obdobně tomu bylo i v Maďarsku a Polsku.
Samostatně importovaný a první zapsaný jedinec tosy je fena Cristina. Následovali italské feny Sirah a Vega, importovaný pes ze Slovenska Athos, holanský pár z chovatelské stanice Akkelai, Happoh Arashi Kampai a Torako Mitchiko. Přímo do České republiky byla z USA importovaná fena Sakura´s Sasaki a z Německa pes po rodičích z USA Abunai Bokels Inu Zatto. Do Evropy byli též importováni dva plemeníci z USA Dogstars Yamato a Dogstars Taiho.
Italský typ je charakteristický červenohnědou barvou srsti, někdy až jelení červení a nižším vzrůstem. Těžší mastifovitá hlava a hrubší podsaditější kostra je typická pro samce, feny mývají většinou delší čenichovou partii a jemnější stavbu těla, také méně vrásek.
Holandský typ je více atletický, výrazně světlejší až plavé barvy. Psi i feny mají dle standardu ušlechtilou hlavu, zpravidla dobře vyvinuté předhrudí i hrudník. Vyjma několika málo jedinců se křížení těchto krevních linií mezi sebou příliš neosvědčilo, v počátcích generace můžeme najít totožné předky.
V současné době můžeme zaznamenat import jedinců především z Holandska, Francie a USA.
Ani dnes není tosa tak rozšířená jako v minulosti, její obliba ve světě však stále stoupá, a to nejen pro její atraktivní vzhled, ale především pro její povahu skutečného japonského samuraje.
Tosa je majestátné, impozantní plemeno s robustní stavbou těla, pevným svalstvem, hlubokým a širokým hrudníkem. FCI standard předepisuje pouze minimální výšku jedinců, na rozdíl od Japonska, kde je předepsaná i hmotnost v rozmezí 80-90 kg. Mírné vrásky na hlavě jí dávají inteligentní výraz. Poměrně malé uši směřující k líci představují podle japonských chovatelů tosí důstojnost. Jako většina molossů je i tosa ideálním a efektivním ochráncem domova, inteligentním společníkem a ochráncem. Potřebuje lidskou společnost, má ve svých genech velkorysost, stoický pokoj, tělesnou zdatnost a bezpodmínečnou oddanost.


