Zakarpatská Ukrajina mne lákala již delší dobu, a to nejen, co se výstav týče.
Proto, když se naskytla příležitost navštívit největší evropský stát (pominu-li Rusko) a oblast vrcholků Karpat spolu s přáteli a zúčastnit se přitom dvoudenní mezinárodní výstavy v Užhorodu, dostal tento bláznivý nápad najednou reálnější obrysy.
Mezinárodní výstava psů 21. 08. 2010 Uzhorod, UA
třída šampionů: V1, CAC, res. CACIB
rozhodčí: Igor Semenenko, UA
čekatel ŠAMPION UKRAJINY
_____________________________
Mezinárodní výstava psů 22. 08. 2010 Uzhorod, UA
třída šampionů: V1, CAC, res. CACIB
rozhodčí: Zoya Oleynikova, UA
ŠAMPION UKRAJINY
_____________________________
Oficiální web zakarpatské kynologického organizace poskytl všechny potřebné informace, až na ty veterinární, proto jsme nechtěli nic podcenit. Byť je Ukrajina dobře turisticky dostupná, dalo se s ohledem na skutečnost, že není členskou zemí EU, očekávat cokoliv. Po doporučení jsme zvolili nejpohodlnější a nejrychlejší cestu přes Maďarsko, a snad bychom ani nepoznali, že jsme mimo schengenský prostor, kdyby veterinární kontrola na hranicích neobnášela hotové martyrium. Byť jsme všechny myslitelné veterinární podmínky splnili, vypočítavý úředník si nesmyslnými požadavky za schvalovací razítko o malý úplatek - který Lea nazvala pokutou - prostě stejně řekl :o)
K naší spokojenosti se nám podařilo zajistit poslední volné sruby na ranči ZOLOTA GORA. Malebná nedotčená příroda na samém okraji Užhorodu byla myslím nejen pro mne hotovým balzámem na duši a brzké ranní procházky lesem uvítali radostně především naši čtyřnožci. A že jsme byli velká parta - Lea se svými středoasiaty Saburem a Jasmínkou, která po nenahraditelné ztrátě Cecilky, přinesla do života Ley opět trošku té bláznivé holčičí radosti... Táňa s Ríšou vyrazili se Semirem, kterému dělala samozřejmě společnost Bejbi, a moje máma, já a Curu, kterému velkoryse přenechali Semirovi majitelé místo ve třídě šampionů, za což jim ještě jednou patří můj veliký dík!
Hodinový posun jsme v této pohádce téměř nevnímali a i počasí se opravdu povedlo. Po chutné snídani jsme se přes centrum Užhorodu vypravili na místo konání výstavy - do bozdoshského lesoparku. Organizaci výstavy bylo možné srovnat s jakoukoliv jinou výstavou, stejně tak sbor zahraničních rozhodčích. Katalog čítal každý den cca 800 psů, kteří sem za vstřícnými podmínkami šampionátu mířili z mnoha zemí Evropy. Češtinu a slovenštinu bylo slyšet téměř na každém kroku. My jsme jen uvítali, když pro naše psy byli delegovaní ukrajinští rozhodčí - v sobotu Igor Semenenko a v neděli Zoya Oleynikova. S ohledem na to, že oba zadávali i snížené známky, ceníme si o to více výsledků našich psů:
El- Sabur se stal JUNIOR ŠAMPIONEM UKRAJINY a Semir i Curu ŠAMPIONY UKRAJINY. Semir si po oba dny zaslouženě, ostatně i za již zmiňovaný ústupek, odnesl titul vítěze plemene! Dzhusmigul po 14 dnech, kdy se stihla začlenit do smečky v rodině TISAO, v konkurenci dalších dvou středoasiatek, pro mne v typu rozhodně nedosahujích jejích kvalit, získala na své teprve druhé a třetí výstavě 2x res. CAC a res. CACIB! Kombinace ukrajinský majitel - ukrajinský rozhodčí hrála evidentně velkou roli!
Curu se po oba dny předvedl spolehlivě, a to, jak ve statice, tak i v pohybu a tím si na své 78. výstavě připsal další, v pořadí již třináctý šampionát. Mám velkou radost, že ve svých 5 letech rozhodně nepatří do starého železa, že stále oplývá skvělou kondicí, protože tento rok ho čekají ještě dvě důležité výstavy, pravděpodobně poslední v jeho výstavní kariéře. Dávno totiž předčil veškerá má očekávání, které jsem do něj vkládala...
Z nedělní výstavy jsme rovnou uháněli směr domov, spokojení, se spoustou zážitků a krásných vzpomínek na výlet za hranice všedních dní, který bezesporu stál za to!
Za informace o výstavách na Ukrajině děkuji CHS Ze Špičáku a za krásné fotky všem, kteří v danou chvíli stiskli spoušť ;o) Reportáže i foto z ukrajinské akce najdete i na stránkách našich přátel AZARIO a TISAO!